|
|
Rozumová reflexe víry v teologii
Koch, Rudolf ; Salvet, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá teologickou reflexí nauky o poznání křesťanské víry. Pravé poznání je možné pouze s porozuměním filosofického rozumu, se kterým je víra ve vzájemném vztahu. Rozumové myšlení má svůj původ v řecko-římské moudrosti doby antiky. Cílem práce je popis teologických nauk, které se zabývají hledáním pravdy od doby starověké filosofie. Sapienciální knihy Starého zákona popisují v podobě rozlišování jednotu mezi poznáním víry a rozumovým poznání pravdy člověka. Plnost pravdy byla v dokonalosti zjevená v radostné zvěsti o Ježíši a je přístupná pouze ve světle víry. Hlavními prameny víry jsou svědectví rané doby křesťanství a vznik formulace vyznání víry. Encyklika Fides et ratio, která je primárním zdrojem této práce, spojuje filosofii s teologií. Studium filosofie je podstatnou součástí teologie a společně se podporují při hledání pravdy. Dnešní teologická reflexe zdůrazňuje důležité aspekty v otázkách o poznání podstaty člověka a smyslu života. Tato pravda je dostupná pouze při hledání Boha, které je vrcholem každé teologické reflexe. Klíčová slova Slovo, Ježíš, rozum, víra, pravda, filosofie, encyklika
|
|
|
Aristotelova etika z pozice anglosaského myšlení
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje etické filozofii antického myslitele Aristotela a vývoji této filozofie v pozdějších obdobích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se autor věnuje nejdřív Aristotelově etice, následně popíše, jak se tato etika proměnovala v epikureismu, stoicismu a v křesťanství - v dílech Augustina Aurelia a Tomáše Akvinského. Ve třetí části práce pojedná o úpadku aristotelské etiky a nástupu etiky I. Kanta. Konečně v poslední části se práce věnuje oživení aristotelské etiky v díle A. MacIntyra. Práce je psaná z pozice anglosaského myšlení. Tomu odpovídá struktura práce a výběr literatury.
|
|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
|
|
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
|
|
|
Malý starodávný svět Antonia Fogazzara
Jarošková, Karolína ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je dílo Malý starodávný svět Antonia Fogazzara. Tento román byl vydán v roce 1895 v Miláně. Příběh se odehrává na pozadí italského sjednocení a pojednává o milostném příběhu mladé dvojice Luisy a Franka, jejichž lásce není přáno. Charaktery Luisy a Franka jsou naprosto rozdílné a na tomto základě vzniká pře, drama a morální ponaučení. Záměrem autora je vypátrat a znázornit opravdový cíl lidského bytí. Celý děj spočívá v boji, nejdřív skrytém, potom zjevném, mezi dvěma opačnými charaktery, které spojila láska, a které rozdílné ideály uvádějí do konfliktu a rozdělují.Dílo je zasazeno do evropského kulturně-myšlenkového kontextu. Představila jsem hlavní umělecké směry tohoto období zvaného "fin-de-ciécle" a zaměřila jsem se na italské prostředí, popsala jsem historické souvislosti, hlavní literární směry a jejich nejvýznamnější představitele.Popsala jsem tento dekadentní román po formální stránce,vyložila jsem děj a analyzovala jsem hlavní témata tohoto románu.V závěru jsem shrnula své poznatky, ke kterým jsem dospěla ve své analýze a zhodnotila jsem přínos tohoto románu pro italskou společnost Fogazzarovy doby.
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise
Šmejdová, Barbora ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent) ; Štěch, František (oponent)
ThLic. Bc. Barbora Šmejdová Název práce: Jazyk moderní apologie u C. S. Lewise Anotace Disertační práce se zabývá otázkou, jaký by měl být jazyk apologetiky v současném světě, aby bylo možné komunikovat obsah křesťanské víry nevěřícím. K otázce přistupuje skrze dílo C. S. Lewise. Po úvodu a biografické části následuje rozbor Lewisových gnozeologických východisek. Snažíme se zde uchopit Lewisovu teorii poznání a ukazujeme, jak autor dokáže pozitivně reflektovat dnešní důraz na subjektivitu, aniž by upadl do relativismu. Další kapitola se zaměřuje na Lewisovu teorii jazyka. Problematika mýtu a metafory je pro něj klíčová. Spolu s Lewisem docházíme k závěru, že povaha lidské řeči je zásadně metaforická, ale i přes tuto omezenost máme možnost dotknout se pravdy. Cesta k pravdě však není jednoduchá. Aby byl autor schopen ve svém díle čtenáře přiblížit pravdě, musí sám v pravdě žít. Proto se v navazující kapitole věnujeme otázce imaginace a ukazujeme, že autentická křesťanská imaginace je nedílnou součástí každého dobré apologetického textu. Poslední kapitola se věnuje jednotlivým žánrům apologetiky a na základě Lewisovy zkušenosti ukazuje jejich přínosy a omezení. Klíčová slova C. S. Lewis; jazyk apologetiky; imaginace; rozum; mýtus; pravda
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
Pyrrhonská, akademická a metodická skepse - srovnání
Brabníková, Petra ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zkoumat a postupn p edstavit helenistickou skepsi postklasického ecka a metodickou skepsi novov kého myslitele René Descarta. Mezi starším pyrrhónismem a mladší akademickou skepsí existují rozdíly, které bych ráda objasnila. Sleduji také Descartovu skepsi, která nov ustavuje metodologický postup samotného poznání. René Descartes se na rozdíl od helenistických skeptik nesmí í se zdržením se úsudku, a tudíž jistou blažeností, ale jde ve svém zkoumání dál, když v í v možnost pravdivého poznání. Smyslem mé práce je kriticky zohlednit historický a filosofický kontext, ze kterého ob skepse vzešly, položit si otázku, jaký význam znamenaly pro d jiny filosofie, jakož se i zamyslet nad zásadní otázkou vztahu helenistického a Descartova pochybování. Snažím se podtrhnout společné rysy i odlišnosti obou koncepcí. klíčová slova - skepse, metodická skepse, pravdivé poznání, pravd podobnost, jevy, smysly, rozum, blaženost
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.